Nevěra
Každé ráno vedle stejné osoby se probouzí,
Vedle té, se kterou prošla bohatstvím i nouzí.
Jak monotónní jí jejich vztah připadal,
Až do temnoty temnoucí se propadal.
On netušil nic, moc práce měl,
On vzít si ji chtěl,
A ona o rozchodu zamýšlela.
A tak nevěra se zrodila,
A jen černé ovce plodila.
S jiným pocitem uléhala na lože,
S jiným vstávala,
Jako brali by ji na nože,
Její činy, které páchala.
Jednou však všechno provalilo se,
To že on prý nesnese.
Hádka byla na světě,
Cesty rozcházejí se,
A tak i oni dva,
Co kdo ví o světe,
kde vládne nevěra?
Jen ten, kdo ji začil ví,
Jak velká je stráta,
Když stratí se důvěra.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
